KONCEPT TECHNIK PRO DOSAŽENÍ UVĚDOMĚNÍ BĚHEM SNĚNÍ
Techniky pro vstup do fáze pomocí uvědomění během snění jsou založeny na dosažení sebeuvědomění uvnitř snu, což může být bez ohledu na kvalitu snu plným vstupem do stavu fáze. Na rozdíl od všeobecně rozšířeného názoru se mimotělesné zážitky dosažené pomocí snění jen minimálně liší od těch dosažených jinými způsoby; jedná se o disociativní zážitky, kdy je za bdělého vědomí pociťováno oddělení od vjemů fyzikálního těla.
Realismus stavu fáze indukovaného pomocí dosažení uvědomění během snu se neliší od fází dosažených jinými metodami a pokud je dále prohlouben, může poskytnout barevnější a živější zážitek než bdělý stav.
Pokud cvičící dosáhne uvědomění během snu (obvykle doprovázeného náhlým uvědoměním „To je sen!“), pak je od toho okamžiku zažíván stav fáze.
Začátečníci často směšují bdělé snění se sněním indukovaným. Indukované snění je však vyvolání snu se specifickým, zamýšleným tématem a nepředpokládá dosažení uvědomění. A dále ne všichni cvičící si uvědomují, co to znamená být během snu plně při vědomí. Vědomí je ve snech do jisté míry přítomné vždy, ale je nezbytné být si vědom sám sebe do té míry, jako je tomu v bdělém stavu. Uvědomění není možné, pokud se člověk nechává unášet dějem snu. Když si člověk plně uvědomí, že vše okolo je jenom sen, pak děj snu opouští a začíná se věnovat jen tomu, co v ten moment chce dělat. Po probuzení by si neměl myslet, že to co se stalo, bylo absurdní nebo nevysvětlitelné.
Během procesu dosažení uvědomění během snu musí být veškeré činnosti cvičících úplně podřízeny záměru dosáhnout kvalitního stavu fáze. Proto je po dosažení uvědomění během snu zásadní použití technik pro prohloubení a upevnění fáze.
Techniky pro dosažení uvědomění během snu se od jiných technik značně liší a pro jejich oddělení od technik pro astrální cestování a mimotělesné zážitky (OBE) jsou dobré důvody. Avšak charakteristika výsledných stavů se navzájem liší jen minimálně.
Jednotlivé drobné odchylky v technikách leží v tom, že specifické postupy nemusí přinášet hned okamžité a konkrétní výsledky. Veškeré technické postupy jsou prováděny mimo stav dosažení uvědomění ve snu. To protože je nemožné provádět akce bez uvědomění a pokud si nejste vědomi toho, že sníte. Veškerá snaha je napřena k tomu, aby k tomuto uvědomění nějakým způsobem došlo.
Zajímavý fakt!
I přesto, že cvičící nepoužívají techniky pro dosažení uvědomění během snu, nýbrž přímé nebo nepřímé techniky, přibližně ke každému pátému dosažení stavu fáze dochází dosažením uvědomění během snu. Toto bylo statisticky dokázáno během seminářů Školy cest mimo tělo.
Mnozí se snaží o dosažení uvědomění ve všech snech během noci. To je však z důvodů fyziologických omezení zřídka možné. Spánek a sny jsou důležitou částí lidského života. Potřeba občasného vypnutí není důležitá jen pro tělo, ale i pro mysl, tak aby mohla podvědomě probrat a uspořádat ohromné množství informací získaných během dne.
Časový rámec pro dosažení uvědomění během snu se těžko odhaduje z důvodu charakteristiky požadovaných cvičení. Veliký vliv mají bezpochyby intenzita a odhodlání. Cvičící mohou dosáhnout uvědomění během jejich prvního pohroužení do snu bez ohledu na to, kdy k němu došlo. Nebo k tomu při pravidelných cvičeních může dojít během dvou týdnů až měsíce. Přesto však tyto metody nabízejí vyšší pravděpodobnost úspěchu než techniky přímé a jako takové mohou být srovnávány s technikami nepřímými, přičemž jsou trochu horší, co se týká rychlosti dosažení výsledků a rovněž vyžadují poněkud více úsilí. Zatímco nepřímé techniky přináší maximální výsledky při dostatečném celonočním spánku, pro dosažení uvědomění během snění není doba strávená v posteli nijak rozhodující. Tak tato technika umožňuje dosažení stavu fáze zvláště v případech, kdy je obtížné dosáhnout výsledků jinými způsoby a technikami.
Techniky pro dosažení uvědomění během snu by neměly být kombinované s technikami jinými. V jednom období je vhodnější se soustředit jenom na jednu techniku. Je zajímavé, že pokud je technika prováděna pravidelně, je skoro 100% pravděpodobnost, že k dosažení uvědomění během snu dojde. Cvičící musí být na tuto možnost připraveni a vědět, jak reagovat.
TECHNIKY PRO DOSAŽENÍ UVĚDOMĚNÍ BĚHEM SNU
Je možné současně provádět několik technik pro dosažení uvědomění během snu, jelikož jsou kompatibilní a navzájem se doplňují.
Pamatování snů
Mezi lidmi je docela rozšířená klamná představa, že někteří lidé nemají sny. Všichni sní, ale ne všichni si své sny pamatují. Dokonce i ti, kteří sní aktivně, si pamatují jen malé zlomky svých nočních dobrodružství. Proto by si člověk neměl myslet, že pro toho, kdo si své sny nepamatuje, je dosažení uvědomění ve snu nemožné. Takový člověk by se měl jednoduše pokusit o použití technik.
Zároveň je zde přímá spojitost mezi počtem zapamatovaných snů a možností dosažení uvědomění v některém z nich. To vysvětluje, proč je tak důležité zlepšit svoji schopnost pamatovat si sny. V zásadě schopnost dosáhnout uvědomění během snu spočívá ve vědomé mysli, které je velice úzce propojena s paměťovými procesy.
Vědomí je ve snech přirozeně přítomné, ale postrádá rychlou, operatívní paměť. Snící mohou vědět, kdo jsou, své jména, jak se pohybovat a jak hovořit, ale nemusejí si být vědomi toho, jak spolu projevené události souvisí a jejich podstaty.
Zvýšením frekvence zapamatovaných snů dochází k rozvoji krátkodobé paměti, což umožňuje realističtější snové zážitky a následně vyšší pravděpodobnost snového uvědomění.
Pro navýšení počtu zapamatovaných snů máme tři techniky.
První je jednoduché vybavení si co nejvíce detailů snu těsně po probuzení. Snažte se během několika prvních minut hned po probuzení vybavit si co nejvíce snů z právě proběhlé noci. Toto vybavování si snů posiluje paměť a vyplatí se mu tedy věnovat dostatečnou pozornost a úsilí. Pokud je to možné, tak je rovněž účinné vybavování si snů během dne, a ještě účinnější je vybavení si snů večer před spaním.
Daleko účinnější než pouhé vybavování si snů je jejich zapisování do deníku. Sny si zapisujte hned ráno, dokud jsou vzpomínky na ně nejživější. Čím více detailů si vybavíte, tím lepší jsou potom konečné výsledky. Zde se jedná o velice pozorný a bedlivý způsob, který vyžaduje vyšší uvědomění, než jen pouhou paměť. Zapisování snů do deníku významným způsobem zvyšuje uvědomění a úsilí.
Dalším způsobem pro zapamatování si snů je vytvoření mapy snového světa. Říká se tomu snová kartografie a je podobná psaní deníku. Při spojování snů s jejich polohou na mapě se dále zvyšuje snové uvědomění.
Nejprve si zapište sen, popište jeho prostředí a události, které pak zanesete do mapy. Tento kartografický proces opakujte u každého následujícího snu, až se pak po několika snech u nějakých epizod ukáže, že jsou určitým způsobem propojené s dříve zaznamenanými sny. Dva sny, které proběhly ve vzájemné blízkosti, jsou pak umístěny na mapu vedle sebe. S postupujícím časem se propojených snů bude objevovat více a mapa bude více a více propojená. Výsledkem pak bude nárůst ve frekvenci a v realističnosti prožitých snů a snící dosáhne větší schopnosti dosáhnout uvědomění během snu.
Nejlepší je vybavovat si sny během nočních probuzení a nečekat až na ráno. Je dobré si položit k posteli deník s perem, aby si člověk mohl rychle udělat pár poznámek, než opět usne. S využitím těchto poznámek je pak možné si většinu snů rychle a celkově vybavit.
Prvními výsledky těchto aktivit je rychlý nárůst v počtu zapamatovaných snů. Když tento počet dosáhne významné výše (5 až 10 snů za noc), dochází zpravidla k dosahování uvědomění během snu.
Záměr
Záměr je důležitý pro úspěch v jakékoli technice. V případě snového uvědomění je jeho důležitost ještě vyšší. Vytvoření záměru je nerozlučně spojeno s vytvořením vnitřního postoje, který má ozvuky jak ve vědomém, tak i podvědomém stavu. Zvýšený stupeň záměru ve skutečnosti funguje jako metoda mentálního programování.
Tato technika je prováděna před usnutím vnitřním ujištěním a vyjádřením touhy dosáhnout ve snu uvědomění. K dosažení co nejlepších výsledků je vedle silného a jasně formulovaného záměru důležitá také konkrétní představa, čeho chce cvičící po dosažení snového uvědomění dosáhnout.
Vytvoření „kotvy“
Protože snové uvědomění není vázáno na specifické akce prováděné přímo ve snu a protože i ve snu funguje smyslové vnímání, je pro vyvolání snového uvědomění možné vytvořit uměle podmíněný reflex. Základem této techniky je vycvičit vědomí tak, aby totožně odpovídalo na určité stimuly, ke kterým dochází během snu, a ustavilo tak návyk specifické odpovědi kdykoli dojde k určité situaci.
Cvičící se například může sám sebe ptát: „Tohle je sen?“ kdykoli uvidí „kotvu“. Touto „kotvou“ rozumíme jakýkoli objekt, se kterým se cvičící často setkává jak ve snech, tak v bdělé realitě. Příkladem takovéto kotvy mohou být ruce cvičícího, nějaký červený objekt nebo třeba proudící voda. Z počátku nebude cvičící schopen si danou otázku ohledně snění položit v každém případě, kdy se s danou kotvou setká, ale postupně se otázka dostane do podvědomí a objeví se pak při každé příležitosti během bdění i během snu. Výsledkem je uvědomění běhěm snu.
Je důležité si uvědomit, že nestačí si danou otázku pouze položit, ale že je třeba na ni také uvědoměle odpovědět, snažit se vypozorovat svůj vztah k projevenému prostředí a odpovědět na ni co nejobjektivněji. Při nedostatečné pozornosti při dotazování se bude odpověď na otázku „Ne“ a dosáhnout uvědomění ve snu se nepodaří.
Přirozené kotvy
Vedle vytvoření záměrných kotev pro vyvolání uvědomění během snu je vhodné věnovat dostatečnou pozornost také přirozeným kotvám. Jedná se objekty a činnosti, které vyvolávají uvědomění během snu aniž by o ni bylo nějak zvlášť usilováno. Při uvědomování si existence přirozených kotev prakticky zdvojnásobujeme možnost jejich výskytu.
Přirozenými kotvami jsou následující snové zážitky: smrt, ostrá bolest, intenzívní strach, stres, létání, elektrické šoky, sexuální vjemy a sny o vstupu do fáze nebo prostředí fáze. Rozpoznání přirozených kotev způsobuje dosažení uvědomění skoro ve všech případech.
Někdo se třeba pokusí létat, kdykoli si položí onu otázku. To je v bdělém stavu samozřejmě nemožné. Avšak ve snu snaha se vší pravděpodobností povede ke vzlétnutí a tak i k uvědomění, že se jedná o sen.
Sebeanalýza
Soustavná analýza snů pomáhá rozpoznat důvody nedostatku vědomé pozornosti: tyto analýzy mají na dosažení snovéhu uvědomění veliký vliv. Mysl se během života přizpůsobuje paradoxní situaci snů a věnuje jí málo pozornosti. Na to si vzpomenete, až se později ve snech budete snažit si uvědomit, že červený krokodýl neumí mluvit, nemůže být ani červený, a že ani nemůže mít pronajatý apartmán. Ve snech však tyto neobvykosti často nezpochybňujeme. Základem sebeanalýzy je vybavební si snů a dotazování se na důvody, proč jsme tyto paradoxní jevy správně nerozpoznali.
S rostoucími zkušenostmi postupně dochází k tomu, že je tento tázavý postoj mysli přenesen i do snu. Realita přítomnosti červeného krokodýla v apartmánu je pak zpochybněna, to dá prostor reflexi a následně dochází k uvědomění si toho, že vše kolem je sen.
ČINNOSTI, KTERÉ JE POTŘEBA PROVÉST PO DOSAŽENÍ UVĚDOMĚNÍ VE SNU
Aby dosažení uvědomění během snu vedlo k plně rozvinutému projevu stavu fáze, je třeba tří specifických činností.
Nejlepší je technika prohloubení, která by měla být použita okamžitě po získání uvědomění. Musí být provedena před všemi ostatními případnými technikami. To prakticky zajistí vstup do fáze. Následující činnosti pak záleží na tom, co chce cvičící ve fázi vykonat.
Je docela nebezpečné se hned po dosažení uvědomění pokoušet vrátit zpět do těla a pak se snažit o oddělení, pokud před tím člověk neprovedl techniku prohloubení. Mohlo by to skončit tak, že se cvičící nebude schopen po snadném návratu do těla oddělit, protože se fáze po návratu pocitů z těla zeslabí. Pokud se už člověk k takovému postupu rozhodne, měl by pro návrat do těla na návrat jen pomyslet, což by pro něj mělo být dostatečné.
Dalším způsobem pro cestu na zamýšlené místo ve fázi je použití translokačních technik. Rovněž v tomto případě je nebezpečné se o přesun pokoušet bez předchozího prohloubení, protože translokace často stav fáze velmi oslabí a hrozí potom probuzení.
AKČNÍ STRATEGIE
Pro dosažení uvědomění během snu je nezbytná soustavná praxe, neboť pouze sporadické pokusy neumožní vytvoření potřebného pozadí duševních procesů.
K dosažení požadovaných výsledků a ke vstupům do fáze zpravidla dochází během několika týdnů a úspěchy jsou postupem času častější. Pokud během měsíce či dvou k žádným výsledkům nedojde, je vhodne na týden či dva cvičení přerušit a později se k nim opět vrátit.
Cvičící často po prvotních úspěších s prováděním cvičení přestávají a frekvence dosažení uvědomění během snu se velice rychle snižuje. Používání těchto technik by tedy nemělo být po prvních úspěších přerušováno, ačkoli jejich postupné omezení je obecně možné.
