ZÁSADY PRO VYUŽITÍ STAVU FÁZE
Vnímání stavu fáze zpočátku způsobuje tolik emocí a zážitků, že se začátečník často není schopen zaobírat otázkou jejího možného praktického využití. Otázka využití je důležitá s rostoucími zkušenostmi. Jak narůstá porozumění tomuto fenoménu, stává se zřetelnější i jeho postupné využívání pro zisk informací a nové experimenty.
Někteří ke cvičení stavu fáze přistupují s předem připravenými plány a nezajímají se o nic jiného. V určitých případech může být volba cílů zdrojem problémů, protože někdy je fáze vnímána s určitými předsudky či chybnými předpoklady, které nemají nic společného s realitou. Hlavním úkolem této kapitoly je jasné oddělení reality a fikce. Druhým úkolem pak poskytnout detailní popis možných výhod, které cvičení fáze přináší.
Každá z potvrzených a přístupných praktických aplikací stavu fáze je založena na třech předpokladech: a) aplikace založené na schopnosti fáze simulovat jakýkoli předmět nebo prostor s jakýmikoli funkcemi či vlastnostmi; b) aplikace založené na možnosti získání informací díky spojení s podvědomou myslí; c) aplikace založené na schopnosti fáze ovlivnit fyziologii cvičících.
Nejdůležitější ze všeho je to, že vše, co je popsáno v této kapitole, je snadno ověřitelné a dosažitelné. Jakákoli ze zmíněných aplikací může být použita hned během několika prvních pobytů ve fázi za předpokladu, že je cvičící schopen ovládnout své soustředění a použít vhodné techniky. Bez ohledu na to, zda je cvičící svým založením pragmatik nebo idealista, má volný přístup ke všem dosažitelným vlastnostem a využití fáze.
Všechna možná využití fenoménu fáze dalece překračují popisy obsažené v této kapitole. Je možné, že další možná využití ještě nebyla ověřena a že tedy vhodné metody pro jejich dosažení jsou ještě neznámé. Pouze cvičící sami stanovují limity svých možností. Samozřejmě by bylo vhodné se držet tak říkajíc zdravého rozumu, jinak bude logicky obtížné vyvarovat se nesprávných úsudků.
Cílem této kapitoly je poskytnout opravdový (třebaže minimální) pevný základ, který je jasný a bez ohledu na okolnosti neměnný. Pokud bude cvičící dodržovat jasný přístup ke cvičení, pak bude mnohem snažší se při dalších teoretických a praktických výzkumech udržet na pevné půdě.
APLIKACE ZALOŽENÉ NA SIMULACÍCH
Mnozí se zamýšlí nad podstatou propojení stavu fáze a mozkových funkcí, resp. nad tím, zda to vše je či není jen „v hlavě“. Ale v kontextu využívání fáze tyto starosti nejsou důležité. Vnímání celého fyzického prostředí je založeno na smyslových vjemech. Ve fázi je vnímání stejné, někdy ještě realističtější. Ať už se vše, co bude posáno v této kapitole, nachází v realitě a nebo je jen simulací, nemá to samo o sobě žádný vliv na zakoušené pocity.
Cestování
po světě: je možné se dostat na jakékoli místo na zeměkouli. Zvláště zajímavá je možnost navštívit místa, kde cvičící již žil, nebo je navšívil, a nebo která si velice navštívit přeje. Cvičícím jsou přístupna všechna místa na Zemi, ať už se jedná o ostrovy v Tichomoří, pyramidy v Egyptě nebo Niagarské vodopády.
do vesmíru: ačkoli lidé ještě nějakou dobu na Mars nedosáhnou, jakýkoli cvičící může ve fázi zaletět k jeho povrchu už nyní. Pohledy na galaxie a mlhoviny, planety a hvězdy a jiné objekty daleko ve vesmíru z jeho samotných hlubin jsou nepřekonatelné. Toto využití fáze cvičícím nabízí ničím nepřekonatelný estetický zážitek.
v čase: můžete navštívit dobu svého dětství nebo se podívat, jak bude člověk vypadat v budoucnosti. Těhotné ženy se mohou podívat, jak bude vypadat jejich dítě. Podívejte se, jak se stavěly pyramidy v Gíze, jak vypadala Paříž v 17. století nebo jak se po Zemi proháněli dinosauři.
do jiných světů: navštivte světy popsané v literatuře nebo filmech, nebo si vytvořte své vlastní. Jakýkoli svět je nedaleko.
Setkání
s příbuznými: protože se příbuzní často nemohou navštěvovat tak, jak by chtěli, nabízí jim fáze velikou možnost se vidět a hovořit spolu. To samozřejmě nevyžaduje přítomnost obou stran. Stačí, když má jedna osoba touhu po setkání – druhá o tom ani nemusí vědět. Splnění takové touhy a dosažení výměny informací je nedocenitelné.
s přáteli: okolnosti nám často brání setkání s těmi, kdo jsou pro nás důležití. Fáze lidem přináší možnost setkání s lidmi i přes nepříznivé okolnosti.
se zesnulými: ať už je podstata fáze jakákoli, nic jiného nenabízí možnost vidět, slyšet a opět obejmout drahé zesnulé osoby. Jedná se o jasná, živoucí setkání, přístupná každému, která neprovází žádné zvláštní obtíže. Potřebná je akorát odvaha. Z pohledu používaných technik jsou podmínkou stabilní fáze a techniky pro nacházení objektů. Měli bychom zde zmínit, že když ve fázi dojde k setkání se zemřelou osobou, mohou deformace vyvolané technikami pro nalézání vyvolat nežádoucí jevy. Pokud vás toto téma zajímá, doporučujeme vaší pozornosti knihu „Setkání se zemřelými“ (autor Michael Raduga).
s celebritami: pomocí technik pro nacházení se praktikující mohou setkat s jakoukoli známou osobou. Může se jednat o postavy z historie, současné politiky nebo umělce. Ve stavu fáze je možné se s nimi setkat za jakýmkoli účelem.
Plnění snů
každý má své sny. Bez ohledu na to, zda jsou v reálu splnitelné či nikoli, ve fázi jejich uskutečnění nestojí nic v cestě. Někdo touží po návštěvě Las Vegas, jiný by se rád projel ve Ferrari, další zase touží po letu do vesmíru. Někoho může lákat hromada peněz, jiného zase nějaké sexy dobrodružství. Všechny tyto zážitky jsou ve fázi na dosah ruky.
Alternativa virtuální reality
někteří mladí si ve fázi mohou užít her na válečné bitvy, které budou k nerozeznání od skutečných. Cvičící mohou navštívit neobvyklé světy a místa a zakoušet naprosto realisticky působící pocity a vjemy, mohou cítit zbraně ve svých rukách, a dokonce cítit vůni střelného prachu. Pokud bude cvičící chtít, může třeba zažít i válečná zranění. Herní možnosti ve fázi nejsou omezené výkonem nějakého mikroprocesoru, ale jen a pouze fantazií hráče.
Rozvoj kreativních schopností
tvorba uměleckých děl: užitím technik pro nacházení předmětů nebo přemístění může zájemce o uměleckou tvorbu ve fázi nacházet předměty, které pak může vytvořit v realitě. Pokud je třeba, může daný předmět navštěvovat ve fázi za účelem studia opakovaně. Malíř může například ve fázi objevit strhující pohled na krajinu a postupně jej přenést jej na své plátno, přičemž se na ni může chodit dívat pravidelně.
náhledy na dokončené dílo v budoucnosti: pokud umělec pracuje na nějakém svém díle, může se ve fázi podívat na to, jak bude vypadat po dokončení. Malíř se může podívat na své plátno, sochař na svoji sochu a architekt se může procházet domem, který se v bdělé realitě teprve navrhuje. Ve fázi je možné nasimulovat jakékoli dílo.
zdroj inspirace a fantazie: cvičení fáze obsahuje myšlenky a touhy, které mohou pozitivně ovlivnit touhu tvořit. Uskutečnění fantastických cest ve fázi je rovněž zdrojem silných emocí, které mohou být skvělou inspirací.
APLIKACE ZALOŽENÉ NA SPOJENÍ S PODVĚDOMOU MYSLÍ
Předpokládejme, že je fáze jen výjimečným stavem mozku a že její vnímání není ničím jiným, než neobvykle realistickou hrou jeho funkcí. Předpokládejme, že se cvičící rozhodne ve fázi navštívit les. Použije techniku pro přemístění a ocitne se v lese.
Co se vlastně děje, když vize obsahuje drobné detaily lesa, z čeho se les skládá a odkud se les vlastně vzal? Mozek vytváří hyper-realistický prostor, vyplněný milióny stébel trav, listím, stovkami stromů a mnoha zvuky. Každé stéblo trávy je kompletní, není jen znázorněno čárkou. Každý lísteček se skládá ze svých částí. Větve stromů jsou každá jedinečný originál.
Náhle lesem zavane poryv větru a milióny stébel a listoví se v jeho proudu rozechvějí, pohybují se ve vlnách, jak následují matematický model proudění vzduchu. Určitý zdroj uvnitř nás je schopen toto všechno během vteřiny nejen vytvořit, ale i průběžně ovládat jednotlivé detaily!
I když je fáze jen stavem mysli, neznamená to, že by se v ní nenacházel zdroj vědomostí. Mysl má obrovské výpočetní a simulační schopnosti a je vybavená na to, aby dokázala vytvořit nemožné. Žádný, třeba sebelepší počítač není něčeho takového schopen. Cvičící se ve fázi mohou jakýmsi způsobem napojit na úžasný zdroj. Zbývá se jen naučit, jak v tom dosáhnout mistrovství.
Je možné, že prostor fáze je ovládán podvědomou myslí. To znamená, že cvičící je schopen se s ní během fáze dostat do kontaktu. V běžném životě nám podvědomí posílá informace získané z kalkulací daných ohromnou kapacitou mysli. Avšak lidé tyto informace neslyší nebo nevnímají, protože jsou naučeni především na informace lingvisticky formované. Podvědomá mysl však sotva pracuje pouze na omezeném jazykovém základě. Komunikace s podvědomou myslí na vědomé úrovni je možná pouze ve stavu fáze. Pokud jsou všechny objekty ve fázi vytvořeny podvědomou myslí, je možno je použít jako tlumočníky. Pokud například ve fázi hovoříme s nějakou postavou, slyšíme normální slova, zatímco ona sama a prezentované informace jsou ovládány podvědomou myslí.
Vysvětlení, jak jsou informace ve fázi získávány, může být jen těžko jednoznačně potvrzeno. Možná existují další, neobjevené zdroje. Ale to není tak důležité. To, co je důležité, je již známé: jak ve fázi informace získat.
Algoritmus pro získání informací ve fázi není složitý. Pro zdokonalení poznatků získaných ve fázi je jen potřeba zvládnout techniky pro zisk informací po vstupu do fáze a metody pro jejich ověření.
Za pragmatického předpokladu, že fáze je v podstatě neobvyklým stavem mozkové činnosti ovlivňované podvědomím, tedy můžeme usuzovat, že množství informací, které je za pobytu ve fázi možné získat, je omezené. Pokud je fáze ohraničena mozkovými funkcemi, pak může mozek používat pouze ta data, která získal během doby své existence. A opravdu se zdá, že veškeré smyslové vjemy jsou uložené někde v paměti a porovnávány s dalšími údaji; to se týká jak vědomého, tak i nevědomého vnímání.
Pokud je jakákoli událost následkem jiných událostí, které rovněž vyplynuly z předchozích událostí, pak k ničemu nedochází nahodile. Původní údaje jsou známy – a pak je možné spočítat, jaký z nich bude výstup.
Jestliže je potom ve výsledku vše založeno pouze na zdrojích podvědomé mysli, pak je možné získat informace o čemkoli, co se týká individuálního života: zážitky cvičícího a zážitky těch, se kterými cvičící svůj život prožívá. Učíme se z vlastní minulosti i z budoucnosti, a rovněž z minulosti a budoucnosti ostatních. Pokud bychom chtěli obsáhnout celé množství informací obsažených ve fázi, museli bychom navýšit kapacitu znalostí jedince stokrát, možná tisíckrát.
Jedinými informacemi, které ve fázi nemohou být získány, jsou tedy takové informace, o nichž podvědomá mysl nemůže mít žádné předcházející informace. Například se nedozvíte, kde koupit vítězný los do loterie, protože neexistují žádná data, které by bylo možné použít pro potřebný výpočet. Podvědomá mysl rovněž cvičícímu neukáže, jak vypadá nějaká malá ulička v nějakém městečku na druhém konci zeměkoule. Cvičící by se neměl snažit odhadovat, které informace podvědomá mysl může a které nemůže poskytnout, protože by se mohl lehce zmýlit. Pokud cvičící například nikdy nebyl v Paříži a nikdy neviděl Eiffelovu věž, mohl by předpokládat, že jeho podvědomí o ní nic neví, ačkoli během života mohl zaznamenat množství informací z náhodně zpozorovaných obrázků, knížek a filmů či zaslechnutých zmínek a podobně.
Pro získání informací ve fázi máme tři základní techniky. Každá má své výhody a nevýhody, které je vhodné před použitím znát.
Technika živých objektů
Tato technika spočívá v nalezení osoby ve fázi a v dotázání se jí na požadovanou informaci pomocí jednoduchých otázek. Pokud je požadovaná informace nějak provázaná s konkrétní osobou, je vhodné použít techniku pro nalezení oné osoby. Pokud informace není svázána s nikým konkrétním, je možné vytvořit nebo najít nějakou jinou vhodnou osobu, nejlépe spojenou s věděním a znalostmi, jako například nějakého filozofa či gurua.
Výhodou je, že je pak možné klást doplňující otázky a je také snadnější získané informace ověřit. Nevýhodou je to, že pro mnohé je komunikace s živými bytostmi ve fázi z důvodu jejich nedostatečné komunikace obtížná nebo kvůli problémům s udržením stavu fáze během dotazování.
Technika neživých objektů
Použijte techniku pro nalezení předmětů, abyste mohli požadovanou informaci získat třeba z nějakých spisů, knih nebo novin. Soustřeďte se na svoji víru, že předmět, který naleznete, bude onu informaci obsahovat. Zdroj informace samozřejmě nemusí být psaný; můžete si třeba ve fázi poslechnout rádio nebo se podívat na televizi. Stejně tak je možné pro nalezení informace použít vyhledávací počítačové programy a podobně.
Velikou nevýhodou této techniky je, že pokud se objeví potřeba položit nějakou doplňující otázku, může být cvičící nucen zastavit a opět opakovat proces vyhledávání.
Pokud však má cvičící ve fázi problémy s jednáním se živými bytostmi, může pro něj být tato metoda dočasně velmi vhodná.
Technika epizod
Abyste mohli získat informace touto metodou, představte si nějakou událost nebo sérii událostí, které vám požadovanou informaci zprostředkují. Pak se použitím technik pro přemístění dopravte na místo, kde k daným událostem dojde. Následně si pozorně všímejte probíhající situace, abyste pochopili, jakou pro vás skrývá informaci. Tato technika je možná použít pouze pro takový druh informací, které mohou být získány pozorováním.
Jak získané informace ověřit? Techniky pro získání informací nejsou nijak složité a poskytují výsledky během několika prvních pokusů. Jak však bylo zmíněno již dříve, je vlastností fáze, že její projevy nejsou vždy stabilní a jasně zřetelné. Rovněž je možné, že cvičící nebude schopen dostatečně objekty působící ve fázi kontrolovat a obdrží nepravdivou informaci.
Zajímavý fakt!
Fáze není každodenní bdělá realita, a tím pádem by k ní nemělo být přistupováno s pocitem, že vše, co obsahuje, je pravdivé.
I když cvičící umí ve fázi nalézt živé bytosti a neživé objekty bez sebemenších pochybností, přece jen neexistuje záruka, že budou získané informace vždy přesné. Existuje několik způsobů, jak otestovat případnou pravdomluvnost bytosti ve fázi.
Postava například může o něčem hovořit s naprostou suverenitou. To ale neznamená, že to, co říká, je pravda. Pokud má cvičící při získání odpovědi nějaké pochybnosti o její správnosti, může už jen sama tato pochybnost její správnost ovlivnit. To je důvod, proč se cvičící musí vyvarovat jakýchkoli pochybností – ačkoliv začátečníci s tímto budou mít zpočátku potíže.
Pro posouzení toho, zda je objekt schopen podat důvěryhodnou informaci, by měl cvičící položit nějakou kontrolní otázku; otázku, na niž podvědomá mysl nemá odpověď. Například se může zeptat, kde se dá koupit los vyhrávající první cenu příští loterie. Pokud na takovou otázku začne objekt docela vážně odpovídat, pak je vhodné vytvořit objekt nový, neboť stávající pravděpodobně nebude mluvit pravdu. Správně by měl objekt zůstat potichu nebo říci, že odpověď na tuto otázku nezná.
Když je na kontrolní otázku získána správná odpověď, je třeba ji ještě ověřit. Cvičící by se měl optat, odkud daná odpověď pochází a tak zjistit další detaily, které potvrzují autenticitu odpovědi vůči reálnému světu. Cvičící může položit několikrát stejnou otázku s pozměněným slovosledem. Odpovědi na všechny takové otázky se pak musí shodovat.
Pamatujte si, že čím důležitější je podstata otázky, tím většího úsilí je třeba pro ověření odpovědi. Přesto je nutné počítat s určitou procentuální možností výskytu chybných odpovědí i v případě správně provedených dotazů a následných ověření.
APLIKACE ZALOŽENÉ NA OVLIVŇOVÁNÍ FYZIOLOGIE
K blahodárnému ovlivnění fyziologického stavu mohou být využity především tři hlavní prvky. Zaprvé je možné se od podvědomé mysli dozvědět, jak fyziologii ovlivnit. Zadruhé, mozek reaguje na pocity silněji než v bdělém stavu. Pokud budete ve fázi například utíkat, fyziologické procesy probíhající v těle budou plně odpovídat procesům, ke kterým dochází při běhu v bdělém stavu: dech se zrychlí, zvýší se krevní tlak a srdeční činnost, dokonce vzroste průtok krve končetinami. A zatřetí, přímé i nepřímé příkazy autosugesce jsou nejúčinnější právě tehdy, když cvičící zažívá během fáze hluboké změny ve vědomí.
Ne všechny změny ve fyziologii jsou však stoprocentně účinné. Ale snaha o ovlivnění fyziologického stavu je bezesporu hodna pozornosti, protože výsledky, kterých může být dosaženo, jsou překvapující. Pamatujte vždy na to, že k dosažení dobrých výsledků může být třeba opakovaných pokusů. I v bdělé realitě přece uzdravení někdy vyžaduje opakované podání léků a průběžnou léčbu.
Pokud je cílem vyléčení nějaké nemoci, nespoléhejte se pouze na fázi. Nemocní by vždy měli vyhledat rovněž klasickou lékařskou pomoc. Toto pravidla platí tím více, o čím vážnější onemocnění se jedná.
Získání informací
Pro rozpoznání zdravotního problému mohou být použity stejné techniky, jako pro zisk informací. Je rovněž možné najít informace o vhodném druhu léčby, pokud takové existují. Obě dvě tyto možnosti se dají uplatnit i na pomoc třetím osobám. Můžete třeba ve fázi vyhledat známého léčitele a zeptat se ho na svůj zdravotní stav nebo někoho z vaší rodiny. Ověřené odpovědi pak mohou být použity jako doplněk k tradičním léčebným metodám.
Návšteva lékaře
Najděte ve fázi za pomoci techniky pro nalézání živých bytostí lékaře a požádejte jej, aby vás prohlédl nebo aby vám vyléčil již známou nemoc či jiný zdravotní problém. Lékař může například cvičícímu prohmatat oblast břicha, provést masáž a podobně. Jsou možné jakékoli akce, včetně operace. Po opuštění fáze by měl cvičící cítit pozitivní účinky.
Využití léků
Ve fázi má placebo účinek daleko silnější, než je tomu v bdělé realitě, protože veškeré aktivity probíhají v jiném stavu vědomí a jsou tak vnímány bezprostředněji. Pro nalezení vhodného léku můžete použít techniky pro nacházení předmětů. Je také možné si vyvolat a sám vytvořit substanci s požadovanými účinky. Pokud například cvičící trpí v realitě bolestí hlavy, může si ve fázi vzít prášek proti bolesti a po návratu z fáze se cítit lépe.
Přímé účinky
Nemoci a problémy mohou být ve fázi ovliňovány také přímo. Například bolavý krk může být ohříván pomocí představy ohnivého pocitu v krku nebo třeba představou pobytu v sauně. Pokud chce cvičící zvýšit fyzickou pohyblivost, pak provádění strečinku a protahování způsobí napínání a uvolňování odpovídajících svalů a vazů.
Programování
Zde se nejedná o nic jiného, než o normální autosugesci během fáze, která je však mnohem účinnější, než v běžném životě. Cvičící by si měl potichu nebo nahlas opakovat vybraný cíl či záměr a pokud je to možné, tak si i představovat požadovaný výsledek. Pokud je třeba cílem zbavit se depresí, pak by si měl cvičící ve fázi vyvolat spokojenou náladu a co nejlépe ji procítit. Současně přinese zamýšlené výsledky také neustálé opakování cíle s plným pochopením a očekáváním pozitivního výsledku.
Užitečné zážitky
Ve fázi by mělo být zažito cokoli, co by bylo užitečné v bdělé realitě, protože tělo bude reagovat prakticky shodným způsobem. Užitečnými zážitky může být třeba návštěva maséra, bahenní nebo jiné speciální koupele, zažívání příjemných pocitů apod.
Psychologie
Provádění různých fázových technik pozitivně ovlivňuje fyziologii z toho důvodu, že nabízí nové možnosti a tak vyvolává nové emoce. Existují ovšem specifická použití fáze, která mají účinek opačný. Je možné například použít prostor fáze pro vytvoření prostoru, kde se cvičící může setkat se svými fóbiemi a kde se může snažit postavit svým obavám. Takovýmto způsobem může být odstraněno mnoho komplexů. Je známo mnoho případů, kdy bylo ve fázi úspěšně využito tak zvané techniky rekapitulace či opakování, kdy člověk opakovaně zažíval nepříjemné události a kdy se na ně pokoušel různými způsoby reagovat.
Trénink
Protože je algoritmus rychlých tělesných pohybů vyvoláván na úrovni interakcí mezi oblastmi mozku, které odpovídají za svalovou aktivitu, mohou být ve fázi procvičovány úplně stejné motorické schopnosti a dovednosti, jako v běžném životě. Zápasníci mohou ve fázi trénovat úchopy a hody, karatisté údery a kopy a gymnasté zase akrobacii. Otázkou tedy jen zůstává dostatek času pro trénink.
NEPROKÁZANÉ ÚČINKY
Lidé často k aktivitám ve fázi přistupují s mylnými představami ohledně toho, co opravdu lze cvičením dosáhnout. Vše v této kapitole se vztahuje právě na tato nedorozumění. Netvrdíme, že bylo dokázáno, že žádná z těchto věcí není možná. Nicméně je asi vhodnější provádět činnosti s ověřenými a potvrzenými účinky, aby se předešlo případným chybám a ztrátě času.
Výstup z těla: když dojde k prvnímu zážitku fáze nevědomky, je skoro nemožné neinterpretovat jej jako opuštění těla, jako skutečné oddělení duše od tělesné schránky. Tak je první fáze opravdu pociťována. S rostoucími zkušenostmi se ale stává jasnější, že určité věci ve fázi neodpovídají věcem v bdělé realitě, jako třeba umístění dveří nebo nábytku v domě.
Žádnými dosavadními experimenty a pozorováními nebylo dokázáno skutečné opuštění těla. Ač se to tak zdá, ve fázi například nemůžete létat v okolním fyzickém světě; prostředí, které zažíváte, je produkované vaší myslí. Ani není možné ve fázi někoho štípnout a pak najít na oné osobě v bdělé realitě modřinu.
Jiné světy: prostor fáze je podobný fyzickému světu a cvičící se může domnívat, že jeho duše opustila tělo. Někdy má fáze naprosto nepřirozenou podobu. Cvičící si pak může myslet, že vstoupil do paralelního světa: mentálního prostoru, astrální roviny, onoho světa nebo éteru. Ačkoli cestování ve fázi může směřovat na mnohá místa, neznamená to, že jde o skutečné cesty do jiných světů. Praktikující by si měli udržet svůj zdravý rozum.
Rozvoj super-schopností: je částečně oprávněné považovat samotný trénink pobytu ve fázi za mimosmyslovou schopnost, protože jeho zvládnutí je vysoce neobvyklou dovedností, která byla vždy považovaná za mystickou. Časy se však změnily a fáze již těžko může být odmítána jako esoterická, obskurní oblast poznání.
Existují nepotvrzené teorie, podle kterých může být při pobytu ve fázi dosaženo některých neobvyklých schopností. Ačkoli je literatura plná takových příkladů, důkazy něčeho takového ještě nebyly nikým podány. To stejné platí o záměrně rozvíjených dovednostech uvnitř fáze. Ano, tyto mohou být při pobytu ve fázi trénovány, ale to neznamená, že je bude možno použít i v běžném životě. Cvičení fáze by se nemělo provádět za účelem získání takových dovedností, když je zde dostatek jiných použití, s prokazatelnými účinky na bdělou realitu. Buďte realisté.
